Lašská naučná stezka Štramberkem

Naučná stezka je celá situována v katastrálním území Štramberk. Toto území se nachází v podhůří Beskyd, historickém území Lašska. Je bohaté na přírodní i kulturní památky a zajímavosti.

Lašskem nazýváme národopisnou oblast, kterou zhruba vymezuje okolí měst Štramberka, Kopřivnice, Příbora a jejich okolí. Svůj ráz si až do přelomu století zachovalo v krojích, stavitelství, obyčejích, nářečí, v hudebním a slovesném folklóru.

Štramberk leží 8 km východně od Nového Jičína na svazích Zámeckého vrchu, Skalek, Kotouče a Bílé hory v sousedství průmyslového města Kopřivnice. Katastrem města protéká říčka Sedlnice s několika menšími přítoky. Kdysi město chránil zeměpanský hrad, z něhož se do dnešních dnů zachovala hláska, upravená r. 1904 na rozhlednu, známá jako "Štramberská Trúba". Historie města se začala odehrávat již v pravěku, což dokládá nález kosterních pozůstatků a čelisti neandrtálského dítěte, nalezené r. 1880 v jeskyni Šipce archeologem K. J. Maskou.

Mimořádnou památkovou hodnotu mají štramberské roubené domky jako svérázný regionální typ lidové architektury. Historické jádro města pro svou ucho- vanou rázovitost, která je výsledkem po léta uplatňované citlivé a systematické odborné památkové péče, byla prohlášena městskou památkovou rezervací lidové architektury v roce 1969 a ta byla v roce 1997 navržena k ocenění v rámci UNESCO.

Převážná část území naučné stezky je součástí přírodního parku Podbeskydí, který byl vyhlášen v r. 1994. Předmětem ochrany je zde zejména zachování krajinného rázu typického pro toto území a ochrana lokalit, z nichž je možno vysledovat vývoj zemského povrchu a geologických dějin Země.

Z hlediska geomorfologického je Štramberk též zajímavou oblastí. Na výstupy vápenců je vázána řada teplomilných a vápnomilných rostlin, vzácné jsou i lokality chráněných rostlin z čeledi vstavačovitých. Geologická stavba okolí Stramberka vznikla ve starším období mladších třetihor, tj. asi před 20 mil. let. Štramberské vápence vznikly asi před 145 — 140 mil. let, pocházejí z velkého korálového útesu, který vzrostl na rozhraní jury a křídy. Tento korálový útes byl osídlen velkým množstvím organismů, které jednak skládaly jeho kostru, jednak jej obývaly jako výhodné životní prostředí. Právě proto Štramberské vápence jsou nejbohatším nalezištěm fosiliív Evropě. Dnešní vzhled okolí Stramberka vznikl geologickými pochody ve čtvrtohorách. Na tvorbě povrchu se podílela částečně přítomnost kontinentálního ledovce, vodní eroze a denundace, činnost větru a svahové pohyby.

Atraktivitu území umocňuje jeho snadná dostupnost. Štramberk leží na železniční trati č. 304 Studénka — Veřovice, s návazností na rychlíkovou trať č. 270 ve Studénce (Bohumín — Česká Třebová) a na trať č. 300 ve Veřovicích (Ostrava — Kojetín). Rovněž je zajištěno dobré autobusové spojení s většími městy — Novým Jičínem, Kopřivnicí, Frenštátem pod Radhoštěm, Rožnovem pod Radhoštěm a Ostravou.

V roce 2001 byla otevřena první část Lašské naučné stezky, procházející jako kopřivnická větev územím města Kopřivnice. Bezprostředně na ni navazuje část vedoucí po území Štramberka jako štramberská větev - probíhá v délce 6 km s 13 zastaveními v přírodní i městské části města.

Stručný popis trasy a lokalizace zastavení

Počátek naučné stezky je u nádraží CD ve Štramberku. Místo je vybaveno informační tabulí, společnou s kopřivnickou větví, s nasměrováním k prvnímu zastavení NS u vstupu do Národního sadu. Nástup na trasu stezky je možný i u prvního zastavení u školy, neboť poblíž je záchytné parkoviště motorových vozidel pro návštěvníky města.. Odtud vystoupíme k jeskyni Šipce stezkou s krásným výhledem na historické jádro města a Zámecký vrch s Trúbou, dále pak po pěšině okolo památníků a bust velikánů naší historie a kultury. Nad vápencovým lomem Kotouč je umožněn výhled do těžebního prostoru lomu. Pak se lesní stezka vine k Jurově kameni a pokračuje do úžlabiny Pláňava — Dolina, kde se nachází naleziště chráněné květeny (vstavačovití, řada druhů). Zde bude možno odbočit ke studánce Míru, případně k retenční nádrži pod Kotoučem (výskyt vodního ptactva) či do areálu městského koupaliště v Libotíně. Dále se přesuneme procházkou po Dolní ulici na Horní Baštu s roubenými domky a kruhovou baštou, dříve součástí opevnění. Na konci této rázovité uličky se nabízí možnost návštěvy Masných krámů a na náměstí Muzeum Zdeňka Buriana.

Odtud vystoupíme po kamenných schodech na Zámecký vrch k Trúbě, kde se otevírají krásné pohledy do okolí. Další část stezky opět stoupá přes skálu Rudý se skálostepními společenstvy flóry na vrchol Bílé hory. Tamní rozhledna nás odmění dalšími výhledy do kraje. Po tzv.v"Sluneční cestě" sestoupíme kolem sochy Panny Marie do Horní Kamenárky. Štramberská část stezky končí posledním zastavením u Botanické zahrady, odkud se můžeme vrátit zpět k Národnímu sadu na parkoviště nebo zamířit k nádraží CD ve Štramberku. Je možné se též napojit na kopřivnickou větev naučné stezky ve dvou místech.

Naučná stezka je dlouhá 6 km. Nejníže položeným místem je nádraží CD ve Štramberku (327 m n. m.), nejvyšším bodem je vrchol Bílé hory (558 m n. m.). Nejnáročnějším výstupem je stoupání po schodech na Trúbu.

Na stezce je 13 zastavení, která jsou opatřena tématickými tabulemi. Ty textem i grafickou přílohou informujíc zajímavostech daného místa. Dvě zastavení z nich jsou společná s kopřivnickou větví Lašské naučné stezky. Stezku lze absolvovat snadno za jedno odpoledne.

Tématická zastavení NS:

Zastavení č. 1 — Národní sad (410 m n. m.) 
Zastavení č. 2 — Jeskyně Šipka (440 m n. m.) 
Zastavení č. 3 — Kotouč (51 7 m n. m.) 
Zastavení č. 4 — Jurův kámen (495 m n. m.) 
Zastavení č. 5 — Pláňava (440 m n. m.) 
Zastavení č. 6 — Horní Bašta (380 m n. m.) 
Zastavení č. 7 - Náměstí (410 m n. m.) 
Zastavení č. 8 - Zámecký vrch - Trúba (508 m n. m.) 
Zastavení č. 9 - Skála Rudý (500 m n. m.) 
Zastavení č. 10 - Bílá hora (558 m n. m.) — společné s kopřivnickou větví NS 
Zastavení č. 11 - U Panny Marie (482 m n. m.) 
Zastavení č. 12 - Horní Kamenárka (450 m n. m.) — společné s kopřivnickou větví NS 
Zastavení č. 13 - Botanická zahrada a arboretum (422 m n. m.)