Pověsti

Dobrá rada poustevníka na Kotouči

(legenda)

Jak byli zlí duchové s Kotouče vypuzeni

(dle B. Remeše)

Jak čert krejčíka napálil (místní báchorka)

U mlýna "Kotuláku" pod Kotoučem stávala kdysi malá chaloupka. Obýval ji chudý krejčí.

O čaroději Kotouči (místní báje)

Před dávnými časy zle řádil v moravské zemi mocný čaroděj Kotouč. Byl tak zpupný, že nad sebou neuznával žádné vyšší moci a hýbal nebem a zemí.

O původu Štramberka (stará lidová pověst)

Před více než tisíci lety pohané, tehdejší země Moravy držitelé, chtěli na Kotouči, jenž později od křesťanů horou Olivetskou a Kalvarií byl pojmenován, vystavěti nedobytný hrad kamenný, ale co za dne vystavěli, to všecko nočním časem bylo pobořeno a rozmeteno.

O Váňovém kameni (pověst z Kopřivnice)

V Lidečku (u Valašských Klobouk) byla kdysi překrásná dívka. Jmenovala se Terézka.

Obležení Kotouče Mongoly

(stará lidová pověst)

Poklad pod Jurovým kameněm (místní báje)

Byl Štědrý den, poslední den adventu. Stmívalo se, chumelilo a ostrý severák metl sněhové vločky přímo do tváře s Kotouče z obchůzky se vracejícímu Jurovi Fajarovi k štědré večeři v rodinném kruhu na Plaňavě, kde byla jeho chaloupka. Fajar byl hajný, stařeček už bezmála 70letý, ale co zažil tehda, nikdy se mu v životě nepřihodilo.

Potrestaná zvědavost

(dle podání učitele Jana Fišera z Těšetic)

Psí kostelík (námět domněnky o původu jména)

Na témže jihovýchodním srázném svahu Kotouče, kde ještě do konce minulého století byla pověstná Čertova díra, dokud úporným lámáním kamene nebyla zničena, však více k východu je malá, pěkně klenutá jeskyně na způsob kaple s třemi kulatými otvory, z nichž dvěma dolejšími rozkošně malebný pohled do údolí, na usměvavý Frenštát a Radhošťské pásmo Bezkyd s jeho severním předhořím Červeného kamene, i na Peklách a Štramberčíku.

Stěhování černokněžníků s Kotouče (lidová báje)

K ženklavskému sedláku Matoušovi přišel kdysi před dávnými věky, kdy ještě na Kotouči černokněžníci sídlili, jeden z černokněžníků a prosil, aby ho přestěhoval.

Svatojánské ohně

(námět z vlastních zkušeností)

Šipka sídlem černokněžníků (místní báje)

Světoznámá jeskyně Šipka na severovýchodním výběžku Kotouče bývala prý sídlem v šedé dávnověkosti nejen trpaslíků, ale i černokněžníků. Ti byli duchové, kteří často zjevovali se v lidské podobě.

Štramberské uši

Tatarské uši (dle professora a spisovatele J. Havelky)

Trpaslíci na Kotouči (místní pověst)

O vrchu Kotouči se vypravuje od nepaměti ve Štramberku i v širém okolí jeho, že mnoho věků za starodávna sídlili v něm trpaslíci neboli pidimužíci v jeho jeskyních a trpasličích slujích.

V čertové ďúře na Kotouči (lidová báje)

V Tamovském mlýně měli velmi hezkou dceru. Chodil za ní čert a chtěl, aby si ho vzala za muže. Ona pravila, že si ho vezme, ale až odnese Kotouč, který stojí jim ve vyhlídce, a to než kohout ráno zakokrhá.

V Raškovém kameni

(pověst z Kopřivnice)