Město Štramberk
Město Štramberk

Historie, osobnosti

Území města bylo osídleno již v době prehistorické. Svědčí o tom nálezy v jeskyních Šipka a Čertova díra (dnes již zasypaná). Zbytky sídliště a kosterní pozůstatky člověka neandrtálského pocházejí z doby asi 40 000 let před n. l. Další archeologické nálezy jsou z mladší doby kamenné (asi 3 000 let před n. l.) a mladší doby bronzové ( asi 800 let před n.l. ), kdy vzniklo na Kotouči hradisko. Osídlení středověké je doloženo pro první polovinu 13. století, na jehož konci byl také vystavěn štramberský hrad, který je starší než městečko, které se pod ním rozkládá (první zmínka o hradní vsi pochází z roku 1211). Založení a vlastnictví hradu je obestřeno nejasnostmi.

Ve středu 4. prosince roku 1359 markrabě moravský Jan Jindřich Lucemburský, bratr císaře římského a krále českého Karla IV., vydává městu Štramberku lokační listinu (Štramberk je jediné město Novojičínska, u něhož se zakládací listina dochovala).

V listině se praví, že město bylo založeno pod hradem k zajištění míru na severovýchodě Moravy proti domácím a cizím nepřátelům. Město obdrželo právo mílové, které mu zajišťovalo, že v okolí jedné míle okolo města nesměl nikdo provozovat řemesla, která byla provozována ve městě Štramberku (jedna míle = 8km). Mezi další práva uznaná městu patřilo právo várečné, které mu zajišťovalo možnost vařit pivo, právo prodávat maso a péci chleba. Každé úterý byl povolen týdenní trh. Městské právo stanovovalo v čele města rychtáře s dědičnou rychtou a konšely. Město bylo zproštěno všech platů a dávek markraběti.

Od 15. století byla většina obyvatelstva včetně vrchnosti nekatolická, hlásila se nejvíce k víře českobratrské.

V době pobělohorské (1624) se dostal Štramberk do vlastnictví jezuitů. Během třicetileté války bylo město a okolí několikrát zasaženo válečnými událostmi a zpustošeno. Olomoučtí jezuité se snažili vybudovat ve Štramberku centrum protireformačních snah. Byly proto zřízeny 2 kostely, Křížová cesta na Kotouč, Boží hrob v jeskyni Čertova díra a byla obnovena tradice štramberských poutí. To všechno se mělo stát také impulzem k hospodářskému povznesení města. Reformy císaře Josefa II. však obě pouti zrušily a zasáhly tak tvrdě do osudu Štramberka. Spousta nekatolíků v té době emigrovala do Saska, kde v Horní Lužici založili osadu českých bratří.

Obyvatelstvo města se dlouho živilo převážně obchodem a řemesly, doplňkově zemědělstvím. První řemeslnické cechy vznikaly již počátkem 17. století.

V 60. letech 19. století vznikaly ve městě první české spolky.

V roce 1880 nalezl profesor K. J. Maška z Nového Jičína na Kotouči tzv. šipeckou čelist - část dolní čelisti neandrtálského dítěte - což byl archeologický objev mimořádného významu.

V roce 1895 vznikla ve Štramberku odbočka Klubu českých turistů, který pod vedením MUDr. Adolfa Hrstky zachránil zbytky štramberského hradu, jež byl za třicetileté války těžce poškozen a v 18. století zcela zpustl. Tento spolek později zříceninu hradu koupil a v letech 1903-1904 nechal zastřešit a upravit na rozhlednu válcovitou věž zvanou Trúba. Ta je dodnes charakteristickou dominantou města.

Větší hospodářský rozvoj města začal až koncem 19. století založením vápencového lomu na hoře Kotouči. V důsledku tohoto byla postavena v roce 1881 místní dráha ze Štramberka do Studénky a později v roce 1896 ještě ze Štramberka do Veřovic. Přesto, že Štramberk byl vysloveně českým městem, připadl po Mnichovu do zabraného sudetského území a 10. října 1938 byl obsazen německým vojskem. Již od počátku okupace se ve Štramberku organizoval ilegální odboj. Tzv. "Štramberští partyzáni" tvořili významné hnutí odporu na severní Moravě. Štramberk byl osvobozen 6. května 1945.

Poválečná doba přinesla Štramberku nový rozvoj těžby vápence na Kotouči. Kromě toho se zde vyráběl velmi kvalitní cement a vápno. 
Pro své jedinečné archeologické a architektonické památky i přírodní zvláštnosti byl Štramberk od roku 1951 chráněnou lokalitou a v roce 1969 se stal městskou památkovou rezervací.

Štramberk v datech

  • 1. pol. 13. století -  první písemná zmínka o hradní vsi
  • 1359 -  středa 4.prosince 1359 založení města Štramberk. Moravský markrabí Jan Jindřich povýšil podhradí na město
  • 1380 -  markrabí Jošt dal v léno hrad Štramberk s panstvím Voku II. z Kravař. V držení pánů z Kravař až do roku 1433
  • od r. 1433 -  vlastníky Štramberka Puklicové z Pozořic ( mezi jinými i husitský hejtman v Odrách Vilém Puklice)
  • od r. 1471 -  páni z Boskovic. V té době město propuštěno z manství
  • 1481 -  město i s panstvím koupil Beneš z Hustopeč
  • 1523 -  získali Štramberk a biskupské léno Novou Horku páni ze Žerotína - majitelé fulneckého a starojičínského panství (Bernard ze Žerotína) vlastníky ( až do r. 1533 )
  • 1533 -  po novém rozdělení žerotínského majetku vzniklo panství novojičínsko-štramberské se sídlem v Novém Jičíně. Město Štramberk se dostalo do úplné závislosti na Novém Jičínu, který se roku 1558 stal městem komorním a byl pro Štramberk nadále vrchností
  • 1592 -  první zmínka o škole, pravděpodobně českobratrské
  • 1612 -  vznik cechu tkalcovského
  • 1624 -  Štramberk ve vlastnictví jezuitského řádu jako nadační statek olomouckého konviktu. Během třicetileté války město několikrát zasaženo válečnými událostmi a zpustošeno (1624, 1642-1643, 1645-1646)
  • 1634 -  založení latinské matriky prvním známým katolickým farářem ve Štramberku Melchiorem Vopsou
  • 1647 -  vznik cechu soukenického (rozvoj domácívýroby plátna a sukna)
  • od. r. 1850 -  město Štramberk součástí soudního a politického okresu Nový Jičín (až do současnosti)
  • 1862 -  postavení první školní budovy na náměstí
  • 1863 -  založení Občanské besedy (zde se soustřeďoval kulturní a společenský život města)
  • 1872 -  vznik Občanské záložny
  • 1874 -  vznik hasičského spolku
  • 1880 -  nález tzv. šipecké čelisti na Kotouči (prof. K.J.Maška z Nového Jičína)
  • 1881 -  společnost Bratří Guttmannů dala postavit místní dráhu ze Štramberka do Studénky
  • 1891 -  založení dělnického vzdělávacího a čtenářského spolku KOTOUČ
  • 1895 -  vznik pobočky Klubu českých turistů pod vedením MUDr. Adolfa Hrstky
  • 1896 -  postavení další místní dráhy ze Štramberka do Veřovic
  • 1897 -  otevření Všeobecné pokračovací živnostenské školy
  • 1899 -  založení spolku Muzejní a průmyslová jednota, jehož přičiněním bylo ve městě založeno muzeum
  • 1904 -  zastřešení a úprava věže hradu Štramberské trúby na rozhlednu (přičiněním Klubu českých turistů pod vedením MUDr. A. Hrstky )
  • 1908 -  založení Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ)
  • 1910 -  postavení další školní budovy
  • 1912 -  otevření cementárny ve Štramberku
  • 1920 -  otevření Národního sadu na Kotouči
  • 1936 -  prodej štramberských lomů firmou Bratři Guttmannové Vítkovickým železárnám
  • 1938 -  Štramberk zabrán do sudetského území - 10.října město obsazeno německým vojskem
  • 1945 -  6.května 1945 osvobození města Štramberk, v tomto roce došlo ke spojení obou místních železnic, znárodnění štramberských lomů, vápenky a cementárny. Staly se součástí Vítkovických železáren a strojíren Klementa Gottwalda
  • od. r. 1950 -  město chráněnou lokalitou
  • 1960 -  vznik JZD, v roce 1964 připojení JZD ke Státnímu statku v Příboře, později zde bylo středisko závodu 04 Školního zemědělského podniku Nový Jičín, VŠB Brno, zaměřené na výrobu mléka a masa

1969 -  Štramberk se stal městskou památkovou rezervací

Fotogalerie