g. Zastavení č. 7 naučné stezky - Náměstí

Náměstí bylo původně obklopeno 22 roubenými domy s dřevěným podloubím. Těmto domům bylo přiznáno šenkovní právo. První zděný dům byl postaven až r. 1779. Postupně byly i ostatní domy přestavěny do dnešní podoby s barokními štíty. Uprostřed náměstí stával pivovar, studna a nezbytný pranýř, jak je patrno z dobového obrazu z r. 1730. Nad sladovnou byla r. 1721 přistavena radnice. Původní radnice do tohoto roku stávala na č.p. 13. Tato nově přistavěná radnice byla spolu s pivovarem zbourána r. 1869. Jako radní dům byla upravena budova školy při dolní bráně, do dnešní podoby byla přestavěna r. 1895. 

Nynější dominantu náměstí tvoří kostel sv. Jana Nepomuckého ve valašském slohu z let 1721 - 1722. Věž byla ke kostelu přistavěna v r. 1907. Nad hlavním oltářem je vzácné sousoší Kalvárie z roku 1660, pocházející z kostela Povýšení sv. Kříže na Kotouči. Výzdoba kostela z počátku 20. století je dílem malíře Jano Kóhlera. Naproti kostelu v místě nynějšího komunitního centra býval dříve hřbitov. Původní kostel sv. Bartoloměje pravděpodobně z konce 14. století stával při západní městské hradbě mimo vlastní náměstí za farou. Tento kostel byl zbourán r. 1782. Do dnešního dne se z něj zachovala jen část jihozápadního nároží a věž s charakteristickým dřevěným ochozem. Při ní byl r. 1994 vybudován amfiteátr "Pod starou věží", který slouží k pořádání koncertů, divadelních představení a dalších kulturních či společenských akcí.

Převážně dřevěné stavby města byly ve své době velice často ohrožovány požáry. Při jednom z nejničivějších v roce 1855 shořelo na 40 domů a 2 stodoly. Požár začal v domě č.p. 13 na náměstí, šířil se po východním úbočí Zámeckého vrchu a zastavil se v nynější Jaroňkově ulici. Zde byl r. 1860 postaven sloup se sochou Panny Marie, ochrankyní před požáry. Kvůli vysokému riziku požáru od topenišť si štramberští občané stavěli stodoly až za městem směrem k lázním, kde nebylo riziko požáru už tak vysoké. Přesto i na tomto místě v roce 1816 vyhořelo 26 stodol s veškerou úrodou. 

Škola byla ve Štramberku připomínána již r. 1592, kdy obec koupila "grunt" na školu. V pamětním listě z r. 1614 se uvádí škola vedle fary. Roku 1862 vystavěla obec na místě tří vyhořelých domů naproti kostela školu. Ta byla provozována až do r. 1998, kdy byla zrušena v souvislosti s rozšířením základní školy u Národního sadu. Dnes je v budově bývalé školy komunitní centrum, knihovna a pobočka ZUŠ Zdeňka Buriana.

První patrový zděny dům na náměstí, původně s podloubím, byl postaven v r. 1779 - dnes kulturní dům. Ten byl počátkem devadesátých let rekonstruován tak, aby i v budoucnu mohl sloužit četných společenským a kulturním potřebám města. V temné komoře tohoto domu údajně tajemní černokněžníci přeměňovali na zlato rudu, kterou si nosili ze zaniklých dolů na Libotíně. Všechny domy na náměstí byly postupně přestavěny do dnešní podoby (s barokními štíty). V domě č.p. 38 začal v r. 1893 svou lékařskou praxi MUDr. Adolf Hrstka. Z balkónu tohoto domu pronášeli řečníci památné projevy, například při vzniku republiky v r. 1918. V domě č.p. 31 bylo otevřeno r. 1985 muzeum, které přibližuje bohatou a rázovitou historii města od pravěku až po novodobé dějiny. 

Naproti nynější radnici byla r. 1822 řeznickým cechem vybudována jatka. V šesti masných krámech prodávalo své zboží pět řeznických mistrů a jeden obecní nájemce. Aby ti u hlavních dveří neměli při prodeji větší výhody, místa v krámech se po určité době střídala. Po rekonstrukci zde bylo r. 1955 zřízeno Městské muzeum a od r. 1992 Muzeum Zdeňka Buriana. Po zřízení městského vodovodu r. 1898 byla uprostřed náměstí vystavěna kamenná kašna s litinovou fontánou dodanou železárnami v Blansku. 

Stezka pokračuje po schůdkách po úbočí Zámeckého vrchu okolo fary a amfiteátru "Pod starou věží". Ten byl upraven u hradeb na církevní půdě, dnes slouží zejména v letním období kulturním a společenským akcím.