a. Zastavení č.1 naučné stezky - Národní sad

Národní sad —  NPP (národní přírodní památka) Šipka, byl otevřen na Kotouči 6. 8. 1922. Vybudován byl v době vzepjatého vlastenectví krátce po založení Československé republiky. Je koncipován jako galerie v přírodě, ve které jsou představeny formou bust a pamětních desek významné osobnosti českých národních dějin a kultury. 

Dne 9. 1. 1960 byla na území Národního sadu vyhlášena Národní přírodní památka Šipka o rozloze 24,61 ha. Hlavním předmětem ochrany na jejím území je významná archeologická lokalita jeskyně Šipka, ve které byly nalezeny kosterní zbytky neandrtálského člověka a její botanicky cenné okolí s výskytem mnohých zvláště chráněných rostlin vázaných na vápenec. 

Ve vstupní části Národního sadu je umístěno sousoší Pomník padlých od akademického sochaře Františka Juraně. Připomíná oběti první a druhé světové války. Jsou zde uvedena jména všech štramberských občanů, kteří zahynuli v těchto válečných dobách. Usoudíte sami, že vzhledem k tehdejšímu počtu obyvatel je jejich počet úctyhodný. V kapličce bývalé křížové cesty byl umístěn Valašský Betlém, který podle návrhu frenštátského umělce Břetislava Bartoše vyřezal profesor Alois Balán. Samotný Betlém byl v r. 1992 zcizen, později zde byl umístěn betlém autora Stanislava Sochy. Na skále s nápisem Ave Maria stojí krásná socha Madony, která byla z vděčnosti za záchranu kraje ve druhé světové válce v r. 1946 pořízena věřícími občany města. Je dílem akademického sochaře Vojtěcha Hořínka.
Na městském hřbitově zaujme zajímavý náhrobek štramberského učitele, významného kulturně-historického pracovníka a propagátora Štramberka Bohuslava Blažka. 

Převážně zalesněné území Kotouče pokrývají většinou přirozené lesy, zatímco původní biotopy skalní a travinobylinné vegetace jsou jen vzácně zachovány, kamenité svahy s vápencovými skalkami osidluje nejčastěji suťový les s javorem babykou. Přírodě blízké lesní porosty Kotouče jsou územím, kde se prolínají teplomilné prvky květeny s hajními, karpatskými a bučinnými podhorními druhy. Můžeme zde mj. nalézt vstavač bledý, kruštík bahenní, lilii zlatohlávek, skalník obecný, hvězdnatec čemeřicový, řešetlák počistivý, lýkovec jedovatý, rozchodníky, lomikámeny aj. 

Než se vydáme na stezku do Kotouče, hory, mající zvláštní atmosféru, připomeňme si ještě, že hora je zbytek bývalého moře, vápenec z období mladší jury. Ten přilákal v 19. století vědce, odborníky, ale i podnikatele. Vápencový lom byl otevřen r. 1880 bratry Guttmanny. Na Kotouči žili lidé v pravěku i v době bronzové a nacházíme stopy po Keltech i Slovanech. Za Jezuitů byl též poutním místem a vedla tudy křížová cesta ke kostelům na vrcholu. 

U vchodu do Národního sadu stojí základní škola, která byla otevřena r. 1910. O její výstavbu se zasloužil MUDr. Adolf Hrstka. Ve svých počátcích sloužila i jako muzeum k uměleckým výstavám děl takových umělců jako J. Panuška, A. Hudeček, O. Blažíček, E. Hlavica aj. V r. 1998 byla budova přistavěna a rekonstruována.

Cestičkou k dalšímu zastavení se pokochejme překrásnými výhledy na historické jádro města a Zámecký vrch s Trúbou po pravé straně.