Město Štramberk
Město Štramberk

Horní Kamenárka - společné s NS Kopřivnice - zastavení č. 12 naučné stezky

450 m n. m.; společné zastavení s kopřivnickou větví LNS

V Kamenárce se začal vápenec lámat již ve středověku. Vápno se z něj pálívalo v polních pecích přímo na místě těžby. V polovině 19. století byla vybudována kolejnicová dráha, po níž se vytěžený vápenec samospádem dopravoval do pecí, které byly situovány v místě dnešního štramberského nádraží. Po zahájení těžby vápence na svazích vrchu Kotouče bratry Guttmannovými v r. 1880 a napojení Štramberku na železnici do Studénky o rok později začala těžba vápence v horní i dolní Kamenárce upadat. Ještě teď však jsou v terénu zřejmé základy této samospádné kolejnicové dráhy od dolní Kamenárky směrem k nádraží. 

V opuštěném stěnovém lomu v horní Kamenárce jsou velmi pěkně odkryty blokové akumulace štramberských vápenců (spodní křída těšínsko-hradišťského souvrství bašského vývoje slezské jednotky). 

Skalní vegetace svislých vápencových stěn je ovlivněna nálety dřevin i synan-tropními rostlinami (tzn. vázanými na činnost člověka), které pozměňují původní složení společenstev skalních štěrbin a primitivních půd. Nejlépe zachovalé lemy horních hran skalních útvarů provázejí některé druhy rozchodníků, lomikámenů a sleziníků. Z původních druhů rostlin se na navětralych skalkách vyskytují tařinka kališní, mochna jarní a osívka jarní. Vzácně zde ještě roste kostřava sivá, strdivka brvitá a tolice nejmenší. Z vysokobylinných rostlin se zde šíří nebezpečné agresivní synantropní rostliny, např. bělotrn kulatohlavy, hadinec obecny a bez chebdí, z lián pak plamének plotní. 

Stříbrné jezírko uprostřed lomu je významnou lokalitou rozmnožování některych druhů obojživelníků. Jsou to zejména čolek obecný, rosnička zelená, skokan hnědy, ropucha zelená a užovka obojková. Na skalnatých výstupech, stěnách a lomovych etážích se vzácně vyskytují ještěrka obecná a ještěrka zední. 

Jasoň červenooký (Parnassius apollo), původní štramberský motýl, hojně se vyskytující na slunečných vápencových svazích Kotouče, je vázán na skalní stepi s porosty rozchodníků bílého a velkého, živné rostliny pro larvy tohoto motýla. Dříve tady žila populace endemického poddruhu (tj. původní druh vyskytující se jen v určitém území), která však byla vyhubena likvidací rozsáhlých porostů skalních stepí těžbou vápence a nadměrnou sběratelskou vášnivé 30. letech minulého století. Tím přišla naše planeta nenávratně o poddruh pravděpodobně starší, než je historie lidského rodu. Jasoň červenooký je totiž považován za třetihorní relikt (tj. druh, který do dnešních dob přežil od třetihor). Opětovny vyskyt tohoto chráněného druhu ve Štramberku je výsledkem reintrodukce (znovuvysazení) motýla, prováděné v 80. letech minulého století odborníky a nadšenci Českého svazu ochránců přírody ve Štramberku. Projekt reintrodukce jasoně, ktery probíhal v národní přírodní památce Šipka a v Kamenárce a trval více než deset let, byl úspěšně ukončen v roce 1994. 

Horní Kamenárka je také často a aktivně využívaným terénním pracovištěm praktické ekologické vychovy základní organizace ČSOP Apollo Štramberk. 

Dříve, než budeme po trase stezky pokračovat k poslednímu zastavení u dolního vchodu do areálu botanické zahrady a arboreta, stojí za to důkladně pohlédnout přes skalní hranu do nitra Kamenárky a pak se ohlédnout přes jihovýchodní svahy Bílé hory ke Kopřivnici na přírodní památku Váňův kámen. K ní připomeneme aspoň tolik, že tento vápencový skalní útes, vyčnívající v širém poli na východním svahu Bílé hory, byl místními lidmi též nazýván "Čertovým kamenem" a byl opředen mnoha pověstmi o čertu, který na tomto místě upustil při letu z povětří kámen.

Datum vložení: 26. 10. 2019 10:15
Datum poslední aktualizace: 26. 10. 2019 10:15
Autor: Správce Dobečková
Fotogalerie