ch. Zastavení č. 9 naučné stezky - Skála Rudý

Překročením sedla mezi Zámeckým vrchem a Bílou horou jsme vstoupili do uzemí s odlišným geologickým podkladem. Je to patrné na výrazném geomorfologickém útvaru - skále "Rudý", jejíž významnou odlišnost od bělostných vápencových skal místní lidé koncem 19. st. vystihli lidovým názvem "Čertovo hovno". 

Skála Rudý a další skalky ve svahu nad cestou jsou tvořeny šedohnědými vápnitými slepencovými pískovci až písčitými slepenci bašského souvrství (střední a svrchní křída bašského vývoje slezské jednotky). Jejich vývoj je zcela specifický, vázaný na území, ve kterém rovněž nalézáme blokové akumulace štramberských vápenců. Tato tělesa jsou usazeninami podmořských skluzů a sesuvů nahromaděných při úpatí svahu slezské sedimentační pánve. Vznik skluzů a sesuvů provázely pískotoky a bahnotoky. Ve skále Rudý a v jejím okolí jsou odkryty právě uloženiny pískotoků. Na některych místech můžeme dokonce nalézt zkamenělé čeřiny bývalého mořského dna. Velké bloky štramberských vápenců stržené pískotoky uvidíme přímo pod rozcestím v bocích cesty do Kopřivnice, v sedle mezi Zámeckým vrchem a Bílou horou. Tento vývoj s úpatními uloženinami se výrazně liší od tzv. pánevní facie bašského souvrství, jejíž horniny jsou odkryty v lomech na pravé straně cesty k dalšímu zastavení - v Davidově a Najvarově kamenárce. 

V těchto opuštěných stěnových lomech je odkryto bašské souvrství v tzv. pánevním vývoji. Jsou to zpravidla několik decimetrů mocné sledy šedých jílovitých vápenců až vápnitých jílovců a zelenošedých až zelených jílovců, které se mnohonásobně opakují. Horniny tohoto typu se usazovaly na mořském dně z hustých suspenzí plavenin ve vodě, které občas, např. při velkých bouřích, vznikaly v mělkovodních částech sedimentační pánve a pak vlastní vahou stékaly po pánevním svahu do hlubších částí, kde se rozprostíraly po dně. V takto usazených vrstvách naspodu vystupují pískovce, které se do nadloží postupně zjemňují a přecházejí do jílovců. V mezidobí mezi jednotlivými proudy vznikaly uloženiny velmi jemných jílů, jejichž jednotlivé části se velmi zvolna usazovaly z vodního sloupce. V popisovaném odkryvu k těmto horninám patří několikamilimetrové polohy jemnych jílovců zelených barev v bezprostředním podloží vrstev vápenců. V sedimentech můžeme nalézt stopy po lezení nebo požírání sedimentů volně lezoucími červy. Úpatní uloženiny Rudého a pánevní uloženiny kamenárek se původně tvořily v sedimentační pánvi na různých, od sebe vzdálených místech. Do bezprostředního sousedství se dostaly při tektonických pohybech. l přesto, že skálá Rudý je velice blízko k zastavěnému území města, nebyla nikdy využita k těžbě jako zdroj stavebního kamene. K tomuto účelu byly hojně využívány zřetelně vrstevnaté a snadno těžitelné pískovce z pánevních sedimentů ze vzdálenějších lomů, např. v Davidově a Najvarově kamenárce. 

V travních porostech na bývalých terasových polích v okolí skály Rudý rostou některé ohrožené rostliny, např. vstavač mužský, bradáček vejčitý, okrotice bílá či horeček brvitý. V zimním období se sem stahují různé druhy drobných pěvců - např. sýkora koňadra, sýkory babka a modřinka, mlynařík dlouhoocasý, červenka obecná a stehlík obecný. Někdy zde na zimu přilétají hejna jedinců brkoslava severního, který je domovem ve Skandinávii.