Město Štramberk
Město Štramberk

Botanická zahrada

Arboretum, botanická zahrada

Štramberk, 742 66

Tel.: +420 732 170 019

E-mail: pavlikovi@email.cz

Mapa

Dočasně uzavřeno.
Tel. č. na majitele: 732 170 019
 

 

Botanická zahrada se nalézá v prostoru starého vápencového lomu, zvaného Dolní Kamenárka a jeho okolí. Zastavení č. 13 naučné stezky

Terén je velice členitý se značným převýšením. Současná plocha nově založené zahrady je téměř deset hektarů, první výsadby zde proběhly v roce 1999. Vápnomilná a teplomilná společenstva rostlin štramberského původu představují hlavní část budoucí expozice kamenné zahrady. Na dně vznikl unikátní vápencový mokřad bohatý na vodní a bahenní rostliny. Milovníky přírody jistě zaujme kamenný labyrint s amfiteátrem starého lomu nebo nově objevená propasťová jeskyně a hojně navštěvované horolezecké cesty na některých stěnách.

Fauna i flóra je v areálu velmi rozmanitá, jurské vápence zde ukrývají množství zkamenělin. Vzniká tu ráj rostlin, zvířat a lidí.

Štramberská botanická zahrada je ve stavu počátečního zrodu (první výsadby proběhly v roce 1999). Vysázené rostliny ještě nedosáhly takové úrovně, aby odolaly náporu laického zájmu a zároveň byly dostatečně zajímavé a atraktivní. 

Botanická zahrada začala vznikat v r. 1996 ve starém vápencovém lomu a jeho nejbližším okolí, jehož součást tvoří suťový les a louky, na ploše téměř 10 ha.

V lomu se těžilo od r. 1860 do dvacátých let minulého století. Poté opuštěny lom sloužil jako skládka a naposledy byla jeho plocha upravena pro fotbalové hřiště se škvárovým povrchem. Proto prvním nezbytným krokem při budování zahrady bylo odstranění navezeného odpadu a očištění starého skalního reliéfu. Na odhaleném dně začaly první výsadby v r. 1998.

V areálu postupně vzniká expozice mokřadní a suchomilné vegetace. Jsou zde místní druhy ohrožených a zvláště chráněnych rostlin, které pocházejí především ze záchranného přenosu z lomu Kotouč. Doplňují je další rostliny získané z jiných lokalit. Z unikátního mokřadu na Kotouči pochází mj. i přeslička různobarvá, orobinec sítinovitý, kruštík bahenníči masožravá rostlina tučnice obecná. Členitý terén na dně lomu (četná jezírka a skalky) umožnil, že blízko vedle sebe roste mokřadní i suchomilná vegetace. V současné době je v botanické zahradě více než 1200 druhů rostlin, zejména vhodné podmínky zde též nalezl kriticky ohrožený keř židovi nik německy.

Na nově vznikly mokřad navázala svým životem řada obojživelníků. Žije zde ropucha obecná, ropucha zelená, rosnička zelená, kuňka žlutobřichá, čolek obecný a čolek velký. Na skalních výchozech, suťových polích a lukách se vyskytuje řada zajímavých živočichů, např. saranče modrokřídlé, svižník polní, sou-mračník skořicový, suchomilka bělavá, bělozubka šedá, plch lesní, dlask tlusto-zobý. Skalní step je na bezobratlé neobyčejně bohatá; jen motylů bylo na území botanické zahrady a arboreta doposud zjištěno více než 1100 druhů.

V květnu r. 1999 byla v době Štramberské pouti na dně lomu po jeho obnažení odvozem škvárového návozu a hlušiny objevena jeskyně. Podle doby objevu byla nazvána Pouťová. Jeskyně však byla objevena zřejmě již okolo roku 1880. Krátce nato, při dalším postupu lámání kamene, byla zasypána a zapomenuta. Při průzkumných pracích se naši speleologové dostali v průběhu roku 2003 do hloubky přes 50 m. To by znamenalo zařazení mezi nejhlubší jeskyně v republice. Zatím prozkoumaná část jeskyně má propasťový charakter s průměrnym sklonem 52 stupňů. Voda z jeskyně vyvěrá asi 1 km jižněji.

V lomu jsou těžbou odkryty blokové akumulace štramberských vápenců. V některych místech, např. u vchodu do Pouťové jeskyně, jsou tyto vápence velmi bohaté na různé zkamenělé organismy. V severovychodní stěně je nepřehlédnutelné skluzové těleso černošedých jílovců s bloky šedých jílovitých vápenců a rezavě hnědych glaukonitickych pískovců křídového stáří. V tomto tělese je možné nalézt velké množství drobných zkamenělin, např. články lilijic, ostny a destičky ježovek, žraloci zuby, schránky ramenonožců, části kolonií mechovek, schránky mlžů, hroty belemnitů a mnohé další.

Po návštěvě botanické zahrady - u třináctého (posledního) zastavení štramberské větve Lašské naučné stezky jsme se úspěšně přiblížili k jejímu ukončení. Věříme, že vás procházka po ní uspokojila, potěšila a obohatila. Teď se můžete vrátit na počátek naučné stezky, a to do místa, kde jste na ni vstoupili - buď po svažité asfaltové cestě podél plynové sondy a tzv. Blúcherova lomu (připravuje se jeho vyhlášení za přírodní památku) po ulici Nádražní přes křižovatku u restaurace Palárna na nádraží CD, nebo vpravo po ulici Hranicky směrem k městu, l na této ulici uvidíme několik zajímavych, dosud zachovanych roubenych domů z poloviny 19. století. Dojdeme po ní k parkovišti motorových vozidel u školy a u vstupu do Národního sadu a k prvnímu zastavení naší naučné stezky. Náročnější mohou využít i vstupu na kopřivnickou větev Lašské naučné stezky a možnosti seznámit se s jejími zajímavostmi.

Jsme přesvědčeni, že putování po naší Naučné stezce Štramberkem vás příliš neunavilo. Je sice členitá, avšak není příliš dlouhá a pro běžného turistu či zájemce o přírodu není namáhavá. Přesto vám chceme nabídnout možnost na příjemné a účelné využití času, který jste si k návštěvě našeho města vyčlenili.

Mimo trasu naučné stezky doporučujeme městskou část Libotín. Tam pod lesem v klidném a příjemném prostředí bylo vybudováno městské koupaliště. Bylo slavnostně otevřeno již v r. 1938. V jeho areálu s bazénem a se sportovišti je zde příjemná hospůdka s venkovním posezením, v blízkosti je pramen železité vody. Přes les a rozcestí u lesní školky dojdeme snadno ke kostelíku sv. Kateřiny, který pochází zřejmě ze 14. nebo 15. století. V letech 1868 - 70 byl přestavěn podle plánů architekta Lipperta z Vídně. Po zničení požárem v r. 1887 byl znovu obnoven. Nyní v něm byvají bohoslužby jen na svátek sv. Kateřiny. Řadu dalších zajímavostí ve městě mimo přímou trasu stezky prezentují různé další propagační materiály města, webové stránky www.stramberk.cz a periodické publikace vydávané městem.



 
Datum vložení: 11. 11. 2019 9:13
Datum poslední aktualizace: 28. 6. 2023 9:57
Autor: Správce Dobečková
Fotogalerie